nika

Tak aby to nevypadalo, že tady píšu jen když mám blbou náladu a mám depky, tak něco sem hodím...Jo pochopili jste to správně, po strašně dlouhé době mám v poslední době doopravdy dobrou náladu..nevím čím to...jestli tím, že jsem úspěšně (a moc moc úspěšně) ukončila semestr, nebo tím že mi konečně začaly prázdniny, nebo to je tím, že sem tam vykoukne sluníčko anebo tím, že jsem změnila pracovní pozici? Nevím, prostě ráno se probudím a usmívám se a večer usínám s úsměvem na rtech. Vůbec mě neděsí ty knihy, co tady na mě koukaj a které musím načíst na diplomku..proč by vlastně měly děsit..prostě až bude čas, tak je načtu a basta...

Jsem zvědavá jak dlouho mi ta dobrá nálada vydrží...doufám, že to bude úplně co nejdýl a nejdýl, protože konečně zase můžu koukat na svět s mírným optimismem a všechno se mi hned zdá lepší a jednodušší..proč se zbytečně stresovat? proč řešit banální věci? proč se trápit věcma z práce? prostě vždycky nějak bylo a nějak bude :-) najednou jsem zjistila jak báječné lidi mám kolem sebe a vlastně oni tady byli po celou dobu, jen já tím jak jsem pořád přemýšlela jak je všechno na nic, tak jsem si jich ani pořádně nevšimla..omlouvám se a doufám, že už vás nikdy nepřehlídnu.

A nejlepší na tom všem je, že pořád objevuji nové věci..ať jsou to krásné výlety, praštěné nápady (aneb během jednoho dne se rozhodnout, že poletíme do Rigy, je doopravdy praštěné, ale už aby to bylo :-), a vůbec :-) však to ani nejde napsat, to se prostě musí zažít..takže příště až mě potkáte a nebudu mít na sobě modrou košili, tak se ke mě připojte a vymyslíme další střeštěnou věc :-) Já si prostě tyto letní dny doopravdy moc moc moc moc užívám :-)

Tak jo..jak na ten můj  blog koukám, vypadá to, že umřel..respektive moje snaha psát cokoliv nového umřela:-) Ale nějak v poslední době, když tak koukám na blogy kolem, si říkám, jestli to není škoda? Jestli třeba bych se měla zase odhodlat a jednou za týden tady postnout pár myšlenek, které se mi honí hlavou a které by si zasloužily vylézt na denní světlo..A možná, možná se k tomu zase odhodlám..ale raději neslibuji, rozhodla jsem se, že tento rok budu sliby plnit, tak nechci aby tento byl první, který nesplním :-)

No a co je u mě nového? Vlastně ani tak nic moc...právě se potýkám s problémem, kterému se říká zkouškové, respektive problém seminárních prací..Nevím čím to je, jestli tím, že už prostě jsem za ty roky studia napsala tolik prací nebo tím, že mě teď čeká ta nejdůležitější práce života, ale prostě mám tento semestr problém se psaním..nejde mi to..práce nejsou tak dobré jak bych si představovala a i zpětná vazba vyučujících není taková na jakou jsem si zvykla:-( Asi moje milována múza se rozhodla mě nechat na holičkách...njn tak se budu teda dál snažit a bojovat a možná, možná, že za týden bude všechno jinak...

Co dalšího se mi honí hlavou? Abych pravdu řekla je toho spousta, počínaje problémy ve škole, přes problémy v práci, přes nudný život...tak nějak nemám v poslední době sílu jakkoliv proti tomu bojovat..prostě všechno přijímám tak jak je a čekám, a doufám, že každý další den bude tím dnem, kdy všechno bude zase ok, kdy budu mít zase svůj krásný šťastný život, bez smutku a trápení, bez nepřespaných nocí, bez divných pracovních požadavků a budu konečně zdravá :-) nevím jestli mé pocity jsou takové jen proto, že venku je takové počasí jaké je a chybí mi sluníčko, nebo  jestli to je tím, že kamarádi kolem již dosáhli na mnou vytouženou metu a já stále jsem zasekla tam dole..ale doufám, že mě to v brzké době přejde..:-) zítra to teda určitě nebude, jelikož zítra mě čeká mnou přímo nenáviděná sobotní směna..:-(

Takže aktuálně se cítím tak jak se cítím, ale možná někdy to přejde...a do té doby, pokud sem něco napíšu, tak omluvte mírně depresivní charakter textu..:-)

Jak jste si asi všimli už dlouho jsem nic nenapsala. Hlavně jsem nic nenapsala ještě v novém roce. Ono to totiž není tak jednoduché. Jak je zvykem na mém blogu, každý rok v lednu hodnotím můj minulý rok. A teď to tak není. Důvody? Vlastně je to tak, že hodnocení jsem začala psát hned 1.1. jenže pak jsem zjistila, že nejde krásně jednoduše popsat jaké to bylo, protože ten minulý rok byl takový zvláštní. V krátkosti to shrnu, jen teda si doopravdy myslím, že to bude těžké. Ono ten minulý rok lze hodnotit jako doopravdy úspěšný, tedy úspěšný byl do října. Měla jsem pocit že na co šáhnu to výjde (teda pominu-li zkoušku z filozofie:-)). No prostě po strašně dlouhé době jsem měla pocit dokonalého štěstí. Pak přišel říjen a já dostala zase kopanec od života a pak sice jsem si žila svůj život dál, ale prostě už to nebylo: na co šáhnu tak se daří. Spíš to bylo, že jsem se musela hodně snažit a překonávat všechny překážky. No holt z minulého roku kromě bakalářského tituli si odnáším opět a zase ponaučení: nedůvěřuj nikomu jinému než sobě a nikoho si k tělu nepřipouštěj, vždycky to dopadá stejně, ne-li čím jsem starší tak je to horší a bolestivější. Pozitiva z minulého roku jsou jednoznačně ve známení přátel, kteří při mně stáli v dobrých časech i těch špatných, noví kamarádi, přičemž někteří se objevili čista z jasna skoro doslova pod stromečkem. Prostě jsem se naučila, že se obklopuji jen kamarády a zbytek neřeším:-) A to je zároveň i moje takové předsevzetí do nového roku, že prostě ty kamarádské vztahy se budu snažit udržovat jak nejlíp to umím :)

No a co prozatím přinesl ten první měsíc roku 2009? Hlavně úspěšné zkouškové, sice hodně náročné, především teda díky režimům, které mně vyšťavily jako žáden jinej předmět a prostě jsem se je tak zamilovala, že jsem si tu zkoušku prostě musela zopakovat třikrát, ale mám to. A asi v pátek neexistoval šťastnější člověk:-) No a taky překvapivě jsem si prostě totálně zamilovala sníh. Krom toho, že jsem začala být strašně sentimentální a prostě jsem chtěla zimu takovou jak má být, o víkendu jsem vyrazila do Beskyd a totální paráda. Vyblbli jsme se na sněhu, stavěli sněhuláka, teda edit letadlo (tak jak se patří na pracovníky letenkového oddělení), válely jsme sudy ze zasněženého kopce, jezdili na saních a na bobech a prostě jsme si to užívali jak malé děti. Taky většina z nás si odnesla památky typu modřiny atd. Další důležitou události v lednu je to, že jsem se konečně donutila k tomu něco dělat a začala jsem chodit do posilovny, sice prozatím jsem tam byla jen dvakrát, po první návštěvě jsem asi dalších 5 dnů nemohla rozhýbat své rozlámané tělo, ale teď už to bylo mnohém lepší. Teď to odnesla jen lýtka:-)) No a pak teda k překvapení všech jsem si začala v hlavě tvořit téma diplomky, která světe div se, se nebude zabývat Polskem:-) Přeorientovala jsem se na trošku jiný region :-)

Tak a to pro nějakou chvíli zase stačí:-) Tak asi zase za měsíc..nebo na facebooku...

Jsem zpět. A nebudu se tu rozepisovat, co jsem dělala od doby mého posledního příspěvku, tak nějak si to už nepamatuji a tak nějak to určitě nebylo nic zajimavého. Přeci jenom můj život je takový nudný...teda přeháním..někdy se fakt bavím..třeba jako na politologickém pasování někdy na začátku prosince...fakt podařená akce a ještě dodnes na ni vzpomínám, respektive moje krásná modřina na levé noze:)) nebo taky akce teď v úterý, poté co jsem si napsala dvě zkoušky (z jedne mám A a z druhé bych se měla dozvědět výsledky do dnešní půlnoci, ale moc tomu nevěřím). No ale zpět k te akci, myslím že to bylo jedno z nejvydařenějších setkání u pivka v tomto roce..moc se nepilo a skvěle se bavilo..:) Anebo bych tady ještě mohla napsat o skvělém kulturním zážitku neboli vánočním večírku taneční a stepařské školy NO FEET, lidi to bylo tak super a úžasné, že jsem se rozhodla, že se doopravdy naučím stepovat a tak snad mi to vydrží do doby, než tato škola bude otevírat nové kurzy, bo už se na to moc moc těším :) Ve čtvrtek se konala další akce a to loučení s jednou skvělou holkou, která se rozhodla odejít z SA moc se ji nedivím, být tam na plný úvazek tak už jsem dávno pryč). Popřeji Peťce hodně štěstí v nové práci a snad na nás nezapomene :) No a v pátek se konalo ještě jedno pivko, teda prvně jsme fakt hodinu hledali hospodu, kde by bylo místo pro čtyři, nakonec jsme to zapíchli ve Skleněnce u levného piva:) Byl to příjemný večer, jen teda jsem byla hodně unavená a ještě jsem dostala tu svou depresivní náladu a potřebovala jsem být sama, takže jsem společnost v jednu ráno opustila a šla se vybrečet do své postýlky..njn i velké holky někdy potřebuji přestat se kontrolovat a dát najevo smutek...takže se mé drahé spoelčnosti z pátku chci omluvit, pokud jsem ke konci byla nějak nepříjemná, ale fakt jsem nutně potřebovala pustit slzy ven a nerada brečím před kamarády (tak a teď budu vypadat jak nějaká hysterka, co jen brečí..njn co nadělám, každý máme něco). No a včerejší den jsem završila nákupem skoro všech dárečku pro mé drahé a milované a taky jsem zkoukla dva nové filmy...a dovolte mi popsat své dojmy z nich. Prvním filmem byli Sněženky a machři po 25 letech. Mám fakt strašně ráda ten původní film, tak jsem byla zvědavá, jak to bylo dál..a víte co..ten film nebyl zas tak špatný, kdyby se spíš ale jmenoval Machři a Marika po 25 letech tak by byl úžasný. Jak to myslím? Prostě mě strašně v tom filmu štvaly ty ženské, chovaly se jak čtyřicetileté pubošky, hrůza...ale chlapi, ti byli fajn..a taky syn Karla Mácha (Suchánka), kterého hrál Jakub Prachař. Film nebyl komedii, teda měl tam pár vtipných scének, ale byl spíše takový depresivní...člověk si uvědomil, že čas běží, nezastavíme jej a je prostě na nás jak za těch 25 let budem vypadat..a já začala strašně uvažovat, co vlastně chci, kde bych chtěla být za dalších 25 let..a víte co? Já vlastně ani nevím, mám nějaké představy, ale je to doopravdy to co chci? 

Druhým filmem byla komedie Zac and Miri Make a Porn..příběh o páru kámošu (holka a kluk), kteří se znají od dětství a svou finanční krizi se rozhodli řešit tím, že natočí pornofilm..jenže během toho natáčení si tak nějak uvědomili, že se vlastně mají rádi...no teď jsem to popsala jako totální romantické klišé, ale to jak to je natočené, to jaké tam jsou hlášky. No prostě jsem se celkem pobavila...alespoň na chvíli, jsem se smála ne proto že musím, ale proto že chci:)

Hmm tak to je asi tak všechno...jen teda ještě písničku..mám ji připravenou už dlouho, jen teda jsem tady furt nic nepsala, tak jsem ji tady nemohla vloži..jen teda není vánoční, ale snad mi to odpustíte

Scooter -I´m Lonely

Znáte takové ty dny, kdy prostě víte že musíte dělat milión důležitých věci a vlastně hlavně tu jednou nejdůležitější, která vás straší už od začátku semestru a říká si seminárka na demokratické a nedemokratické režimy a vy prostě víte, že to musí být seminárka tak strašně dokonalá jak snad žádná jiná před ní, protože chcete spoustu bodů a vůbec chcete odevzdat fakt kvalitní práci? Tak to je pocit co v poslední době se vznáší kolem mě...kdybyste teď mohli vidět můj pokoj, všude možně rozházené knihy o konsolidaci a tranzici režimů, jedna tlustší než druhá, jedná lepší než druhá a já jen tak chodím a koukám na ně a už si ani nevzpomínám, co se ve které píše, protože už jsem to četla dávno a mám takový strach, že to napíšu blbě že jen na ně koukám a říkám si ještě máš čas:-( Dneska jsem teda začala psát a to psaní vypadalo, že jsem napsala odstavec a hned jsem ho smázla, napsala další a zase stejný pohyb..nevím čeho se bojím, prostě je to jen další seminárka, nemusím ji přikládat takovou váhu, ale to prostě nejde..ale tak o víkendu se s tím porvu a to doslova a do písmene:-) A vůbec ten dnešní večer byl takový zvláštní..víte ak prostě během svého života potkáváte lidi, někteří jen kolem vás projdou, jiní zůstanou a k jiným si vytvoříte nějaké poutu a doufáte, že už z toho života neodejdu..když jsou ty osoby smutné, tak jste smutní také, když ty osoby potřebují podržet, tak tady jste pro ně a já dneska měla pocit, že jsem prostě byla ve spravný čas na správném místě..prostě život není sranda, hlavně teda chlapi jsou zvláštní tvorové...a prý že ženská neví co chce..tak to mí drazí milovaní vůbec není..v poslední době mám pocit, že to je opačně..že ženská je ta osoba, co přesně ví co chce a chlap je ten co neví a přemýšlí až se nakonec rozhodne a samozřejmě se rozhodne blbě..protože neví co chce:-) a tak to prostě je a to mi nikdo po dnešku už ani nevymluví:-)

no a pak ještě další věci..objevila jsem kouzlo Facebooku a hlavně kouzlo starých přáte, o kterých si myslíte, že už si snad na vás ani pamatovat nemohou a ejhle opak je pravdou...takže otevřeně: díky tvůrcům facebooku, sice je to hrozný požírač času, ale stojí to za to:-)

Samota,smutek, blbá nálada, depresivní počasí...tak nějak lze charakterizovat dnešní den a vlastně v poslední době víc dnů. Nějak na mě doléhá ten podzim, ty hromady seminárek, co musím psát a pořádně se mi do žádné nechce, protože ani nevím proč. Nějak v hlavě mám spoustu myšlenek, které na sebe nenavazuji a mám prostě pocit že vybuchnu...dneska jsem to vyřešila krásnou procházkou po okolí mého privátu..už taky bylo na čase..procházka sice trvala jen 30 minut, ale tak nějak jsem se provětrala, utřídila své depresivní myšleny a sice mi to až tak náladu nevylepšilo, ale...během procházky jsem si taky uvědomila jednu věc: vždycky jsem se strášně bála samoty a teď najednou samota, to je to co mě obklopuje..už ani neutíkám do svého imaginárního světa, protože mám strach že i tam bych byla osamocena..ale dost toho..jsou věci na které si prostě ai musím zvyknout...ještě že existuje icq a lidičky na něm a díky kterým, netrpím internetovou samotou..to by bylo horší:-) takže všem mým drahým děkuji, že alespoň tady na netu nejsem sama:-)

No a další důležitá věc je moje recenze..nebo prostě moje pocity z jednoho filmu, co jsem nedávno viděla. Film se jmenoval Juno a moje pocity po shlédnutí..skvělé, jedním slovem bomba film, příběh o těhotné šestnáctileté holce, která se s tím vypořádá sobě vlastním způsobem (ne na potrat nejde) a ta holka je prostě skvělá jak herečka, tak i ta postava co ji hrála. A pak na tom filmu byla skvělá i hudba. Soundtrack prostě musím mít:-) a jak mi řekla i jedna moje kamarádka, která na tom byla v kině: lidi dokonce tleskali a já se tomu vážně nedivím:-)

A teď písnička..není z Juno, překvapivě..je to písnička na přání a tohle přání moc ráda plním..Prodigy – Smack My Bitch Up...a snad tato písnička z nás vyžene všechny smutky (najdete ji pod odkazem, protože video.google trošku dělá problémy některým uživatelům) a pak teda ještě jadna...tak aby byla pro všechny Prodigy - No Good (start the dance):-)

Sypu si popel na hlavu a omlouvám se Minule jsem tady slíbila, že hned druhý den tady něco přibude a ono pořád nic..jako nezapomněla jsem, jen prostě na mě spadla únava a prostě nic se mi psát nechtělo…No a dneska už teda se ozvaly první kritické hlasy, že jako tady pořád nic není, tak teda píšu :-) Takže chtěla jsem tady napsat jak minulou sobotu jsem byla u bráchy, hlavně teda popřát jeho přítelkyni k narozeninám a posedět a pokecat a teda jak jsme pak stáhli Finlandia vodku a šli jsme na pizzu, hodně hodně daleko, protože jsme si řekli, že se projdem a nebudem si objednávat pizzu domů…procházku jsme si chtěli udělat i z toho důvodu, že jsme viděli jak dopadly výsledky voleb asi kdybych zůstali doma, tak padne toho alkoholu víc (pro upřesnění: alkohol by padl ze smutku, ne z oslavy :-( . V neděli zase jsem se odhodlala k jedné menší změně, ona ta změna je fakt menší, protože málokdo si toho všimne, no jo no, když moje kadeřnice neměla na mě čas, tak stříhat jsem se nemohla, tak je z toho jenom barva, ale tmavá nebojte, blonďatou éru už mám zdárně za sebou. Jo a v neděli jsem ještě byla na házené..staré dobré čas:-) vidět některé hráče fakt stojí za to (pro rýpaly: samozřejmě myslím tím jejich techniku a herní projev O:-) ) Takže víkend hodnotím víc než pozitivně (opět pokud nebudu myslet na výsledky voleb, to bych víkend hodnotila jako průser jako prase:-D) No a pak tady máme úterý, velice významný den. Po dlouhém a uvážlivém rozmyšlení jsem se rozhodla, že půjdu darovat krev. Vstávala jsem kvůli tomu v 6:40 ráno (!), ale myslím že to stálo za to. Prošla jsem testy, bylo mi řečeno že mám krásný krevní obraz a pak jsem mou krev i darovala..největší sranda teda byla jak každý mi hned říkal jakou mám skupinu krve, jako bych to nevěděla od svých 18:-) No a z darování krve jsem si odnesla stravenku, nějakou blbůstku jakože jsem prvodárce a velkou modřinu na pravé ruce, kterou stále můžete vidět, pokud máte zájem:-D A co ještě bych tady napsala..hmm třeba že mám za sebou první test v tomto semestru, výsledek hodnotím jako poloúspěšný. Dneska jsem dopsala jednu poloseminárku, dokonce jsem ji už odevzdala a na to že termín je až v pátek, tak to hodnotím velice, ale velice úspěšně :-)No a dál už ani nevím co bych psala, jedině že v poslední době jsem nějak víc unavená, jsem celkem dost smutná a po večerech přemýšlím o věcech o kterých bych přemýšlet neměla… Tak snad to pro dnešek stačí, teď neslibuji kdy se tady zase něco objeví, stejně bych termín nedodržela:-) tak jo jdu zas něco psát do školy…je toho teď hodn:-(

Dneska jen něco rychlého..jo já vím, že už tady dlouho nic nepřibylo, ale slibuji že hned zítra večer určo tady přiblížím něco málo z víkendu, z dnešního darování krve a vůbec..ale dnes ne..zítra mám test, učím se:-) znáte to..ale proč tady dneska píšu: dneska jsem se zamilovala:-) ne fakt..prostě přišlo to náhle a jako blesk z čistého nebe..nová písnička od Pink..doopravdy, láska na první poslech:-) a ten text..strašně pravdiv jak v poslední době všechno:-) 

Pink – I Don´t Believe You

No I don't believe you
When you say don't come around here no more
I won't remind you
You said we wouldn't be apart
No I don't believe you
When you say you don't need me anymore
So don't pretend to
Not love me at all

I don't mind it
I still don't mind at all
It's like one of those bad dreams
When you can't wake up
It looks like you've given up
You've had enough
But I want more
No I won't stop
Because I just know
You'll come around
Right?

No I don't believe you
When you say don't come around here no more
I won't remind you
You said we wouldn't be apart
No I don't believe you
When you say you don't need me anymore
So don't pretend to
Not love me at all

Just don't stand there and watch me fall
Because I, because I still don't mind at all

It's like the way we fight
The times I've cried
We come to blows
And every night
The passion's there
So it's got to be right,
Right?

No I don't believe you
When you say don't come around here no more
I won't remind you
You said we wouldn't be apart
No I don't believe you
When you say you don't need me anymore
So don't pretend to
Not love me at all

I don't believe you

Ani jsem nečekala jaký minulý post bude mít úspěch, jen škoda že reakce všichni mi píšou na icq a ne do komentářu, asi jste holt lidi stydliví a já s tím nic nenadělám (teda až na pár světlých a úžasných vyjímek).

Takže o čem to bude dneska? Dneska nic zajimavého, jen teda pár vět o minulém víkendu, hlavně teda o sobotě, kdy jsem se konečně dokopala k tomu zajet si koupit stůl. Pokud si myslíte, že to bylo tak jednoduché, tak se mýlite. Asi hodně z vás mě zná a ví, že prostě jsem typ člověka, co si nákupy musí psát na papírek, abych v tom obchodě něco nezapomněla, případně abych toho nenakoupila zbytečně moc..dělám to často, dělám to běžně a prostě už jsem si na to zvykla..jenže to že si papírky budu muset psát i do švedského domu ikea, to jsem fakt nevěřila..teda já ten papírek měla, ale jen proto abych věděla jak se jmenuje to co chci..papírek nebyl určen pro seznam věci co potřebuji a které si můžu koupit. Takže jak to vlastně bylo: v poslední době jsem čím dál tím víc pociťovala, vlastně hlavně moje záda, že už doopravdy potřebuji stůl, protože bez stolu nejde pracovat..vyhlídla jsem si jeden v ikea (raději neskloňuji) a rozhodla jsem se, že si pro něj pojedu...njn sama se s tím potáhnu a sama to nějak poskládám..na samotu si už prostě musím zvykat.. Jenže. Jenže jsem zapomněla jak skvělého jsem měla spolubydlicího a jak skvělého mám kamaráda, který se nabídl, že mi se vším pomůže. Za to ještě jednou veřejne Vaškovi děkuji a prostě to pivo u mě máš, nevím jak bych to bez tebe zvládla..No a tak jsem si z ikea dovezla krásný nový stůl, aby se stůl necítil osamoceně tak i novou krásnou lampičku, červenou, pak i podložku pod myš, kdybych se naučila myš používat, taky červenou, ještě i hodiny na stůl a v neposlední řadě i rámečky na fotky..:-) všeho všudy jsem tam nechala asi 960 Kč, což není až tak moc, když si uvědomím, co všechno mám...no prostě výlet to byl podařený, samozřejmě jsem tam opět objevila další věci, co prostě mít musím..hlavně teda skvělé obrazy, a taky tento plakát – podle některých hrozný kýč, ale já si nemohu pomoct. Takže takový byl nákup v ikea a doufám že tam zase dlouho nepáchnu..to by můj účet nesl velice těžce:-D

Sobota také byla ve znamení fotbalu, pro ty co to o mě nevědí, pochybují nebo mají nemísné poznámky: fandila jsem, fandím a vždycky budu fandit českému týmu! Tak doufám, že teď už je to všem jasné a že už neuslyším dotaz, komu jsem v sobotu fandila, jinak...Fotbal mě celkem zklamal, věděla jsem že máme navíc, ale prostě někteří hráči tam být neměli a jiní tam zase chyběli, ale nejsem trenér já o tom nerozhoduji..snad příště už konečně vyhrajem:-)

No a neděle byla ve znamení psaní seminárky, pustila jsem se do luštění azbuky a celkem se mi to podařilo,no a vůbec neděle byla taková učební:-) Takže asi tak..ještě dneska dvě věci jedna věc je tady, klikněte kdo chcete, je to taková pěkná polská písnička, která úplně přesně vystihuje některé momenty v mém životě, hlavně teda ten moment z minulého čtvrtka..písnička hodně pravdivá a hodně smutná...tady je i text, kdyby náhodou:-)

A druhá věc: vzhledem k úspěchu písniček na přání, které vznikly jen tak náhodou, tak dneska taky jedna:-) Doufám, že ta osoba, která si to přála bude spokojena a možná někdy přijde řada i na ty další, co si přeje..ale neslibuji, žáleží jestli bude hodný a nebude mě moc zlobit:-)

Pearl Jam – The Evolution, fakt super písnička a doporučuji kouknout se na klip, stojí to za to..:-)

V dnešním možná trošku delším příspěvku se vrátím asi tak o deset let zpátky a prozradím na sebe největší tajnosti mého mladičkého života:-) Teda tajnosti, asi jako každá holka v pubertálním věku jsem poslouchala tu klasicky popovou hudbu, co se na nás válila z rádia a z tv, kdy začínalo ESO s Terkou Pergnerovou a každou sobotu jsem vstávala abych slyšela to její Čago Bélo, šílenci:-) A přiznávám já prostě jsem vždycky byla v tom mainstreamu, neposlouchala jsem to co bylo, protože bych nebyla asi cool a in atd. Nebo prostě jsem se nechtěla lišit a zapadnout...no a dneska jsem se rozhodla, tak ze sentimentu, možná z toho že jsem si přečetla že jedná právě taková kapela z mých mladých let se vrací, že prostě tady vložím ty kapely a písničky, co jsem tak milovala:) teď už tomu tak není, ale znáte to..zavzpomínat na mladá telecí léta se musí.

Takže nebudu to tady dávat podle nějaké chronologie nebo tak nějak..spíš podle toho jak jsem si na co vzpomněla:-)

1. Začnu asi klasikou – Kelly Family-no přiznejte, že všichni jste znali alespoň jednu osobu, která propadla kouzlu té irské rodinky. Já se prostě příznám, že jsem tomu propadla taky..Paddy Kelly nabo Angelo..jejich plakáty mi visely dlouho na zdi..brácha je nesnášel, já je milovala..v mých snech jsem toužila po tom, že jednou budu na nějakém jejich koncertu a Paddy si mě všimne, zamiluje a neopustí..díky bohu, že se tomu tak nikdy nestalo:-) Písničku co tady vložím, je asi fakt moje nejoblíbenější- First time

Od čtvrtka uplynula troška vody..to co se stalo, stalo se a tím chci všem moc poděkovat, za ty smsky co mi psali a připadně i volali atd. Je fajn vidět, že mám sebe kolem fakt přátelé, kteří jsou tady v dobrém i ve zlém..Mám vás ráda..

No ale proč vlastně píšu. Jsem se chtěla podělit o skvělý zážitek. Teda on možná až tak skvělý nebyl, ale vzhledem k tomu, co se stalo, tak mi hodně zvedl náladu. Ono totiž mám jednu úžasnou kamarádku a ta abych neseděla doma, tak mě vytáhla do ZOO.Jo ja vím, ZOO si řeknete, zvířata v kleci a nic zajimavého..ale pozor, ono v sobotu se v tom ZOO i stepovalo. Jak jste si asi někteři všimli mám na blogu odkaz na jednu taneční školu, no a teď  právě mimo jiné v sobotu v ZOO probíhala i předvolební kampaň jedné politické strany a juniorky z té taneční školy, tam měla dvě vystoupení a teda..sice to tam na tom podium tak nebylo slyšet, ale dobrý..co dobrý, super..fakt se mi to líbilo :-) Tímto chválím nejen holky jak jim to krásně šlo, ale taky jejich trenérku, jednu z nejbáječnějších osob, co znám:-) No a když už jsme v té ZOO byly, tak jsme to tam tak nějak proběhly...já hlavně chtěla vidět medvíďata a ta byla tak rozkošná, už to teda nejsou miminka..jsou to půlroční chlapáci, ale stejně, prostě pusinky..kdybych věděla jak dostat fotky z mobilu do kompu, tak bych je tady i vložila..možná čase. Taky jsem viděla lachtany..další parádní zvířatka, jedna z mých oblíbených...A pak ještě bobry, protože bobři plavou ve vodě a maj strašně placatý ocas a jsou děsně srandovní a taky samozřejmě rozkošní:-DNo prostě se mi tam moc moc líbilo a bylo strašně fajn, nemyslet na to co mě tíží a co mě dělá smutnou..prostě odpoledne plné radosti:) 

Tak a dneska tady taky vložím jeden song..nevěděla jsem co, protože mě napadají jen takové ty depresivní a smutné..takže jsem vyslechla přání jednoho mého dobrého kamaráda a dneska prostě písnička na přáni:-) 

Kate Perry – I Kissed A Girl 

Že vám ten nádpis nic nenapoví...čtětě dál a možná teda určitě pochopíte:-) Poslední mé příspěvky tady byly takové depresisvní a smutné a fakt to bylo tou zimou venkou,protože když je venku zima, tak moje nálada je na bodu mrazu, ale so what? Taková já jsem a myslím, že každého kdo mě zná, to nějak nepřekvapuje:-) No ale poslední dny je tepleji a já mám hned lepší náladu..vůbec mi nevadí, že nestíhám, že místo abych četla věci do školy, psala seminárky, tak dělám všechno možné jen ne to..so what? stejně to nějak stihnu, vždycky to stihnu:-D A taky jsem v sobotu byla se svými gut kámoši z Karviné a po dlouhé době to byla fakt megagut akce..hlavně mojito za 35 a cuba libre z dárky (kdo zná seriál Big Bang Theory: Virgin Cuba Libre nedělali:-D) a díky tomu výtečnému a lahodnému nápoji, mám doma vedle postele krásný baťůžek Bacardi:-) A byla jsem s Igim (btw ještě jednou všechno nejlepší k svátku), Marťou a jejím Péťou, Sandrou, Honzíkem, Dorkou a jejím Péťou, Péťou a jejím Radimem a pokud jsem na někoho zapomněla tak sorry...ale fakt super večer, už se těším na další víkend v Karviné:-) A doufám že Igi na mě v USA nezapomene a přiveze mi úplně skvělý dáreček:-)

Dneska jsem byla na jedné fajn přednášce o amerických volbách a přednášela tam profesorka z americké univerzity a přednáška byla fakt super, protože přednášejicí byla více na straně Baracka, což pro mé ouška byla nebeská hudba:-)Protože Barack rulez:-D A vůbec dneska mám tak skvělou náladu, jak už dlouho ne..vůbec mě nezajímá,že mi roste osmička, že to bolí jako čert..so what? nějak to přežiju, jsem velká holka ne?

A určitě jsem tady ještě chtěla něco dopsat, třeba že se mi dneska hrozně líbil tady ten článek a už se na tu debatu moc moc těším..a pak jsem chtěla napsat ještě něco, ale to už fakt nevím co to bylo:-) Tak jo, vracím se k výpiskům už jenom 4 stránky a můžu to poslat a jít spát:-)

A k dnešnímu nádpisu..So what je nová písnička od jedné z mých nejvíc oblíbených zpěvaček a dokonce jsem se rozhodla, že bude mou písničkou, která mi vždycky zvedne náladu..tak kdo si chce poslechnout, dejte play

Pink – So What

Tak mám pocit, že dnešní den je úplně na nic..nejen že prostě ve škole jsem dneska se nemohla pořádně na nic soustředit, myšlenky mi ubíhaly neznámo kam a prostě vůbec jsem se cítila totálně unavená, tak i teď večer kdy jsem si říkala, že snad se to zlepší, tak stejně je to všechno nějaký divný. A podle zpráv z Olomouce v situaci jako jsem já se ocitlo víc lidi:-) Takže že by na slunci byly erupce nepoznané velikosti?:-) A vůbec dnešní večer je divný i v tom, že mám děsnou chuť na společnost lidí a jak na sviňu nikdo nemůže, spolubydlíci odešli neznámo kam a tak sedím tady sama a poslouchám depkoidní písničky a k tomu čtu Beymeho a jakože něco dělám do školy..bože to jsem to dopracovala..už aby byl víkend, protože o víkednu budu v Karviné a budou tam i mí karvinští kamarádi a hlavně za námi dojede i naše zlatíčko z Prahy :-)

A jedna depkoidní pro vás:

Kasia Kowalska – Bezpowrotnie

Takový zoufalý výkřik se z mého hrdla dere pokaždé, co jdu ven. Jasně u mě to není nic překvapujicího, ale tento rok je to trošku jinak. Tento rok chci aby se to léto vrátila alespoň na jeden den, takový abych se stihla rozloučit a ne že prostě jeden den je krásně teploučky a druhý den už oblékám kožich (řečeno s nadsázkou, ale snad chápete o co mi jde). Njn holt přírodě asi neporučím a budu si muset zvyknout na to, co nám dáva. Kromě toho věta: Léto,vrať se symbolizuje i začátek semestru. Ano ano semestr v pondělí začal a já už opět a zase mám pocit, že nemám šanci všechno stihnout, že toho je nějak moc, případn požadavky na nás kladeny, trošku převyšují moje možnosti. Ale tak znáte mě. Jako každý rok se s tím poperu, budu sice nadávat a budu naštvaná, ale stejně nakonec to zvládnu, protože nic jiného mi nezbude. Ale začátek semestru má i své kladné stránky..třeba naše středeční akce, kde jsme se sešli u pivka a u tvrdšího alkoholu a pilo se a povídalo se a vůbec to byl fajn večer, takový co prostě člověk je rád, když si uvědomí jaké lidičky má kolem sebe a hned se na to všechno líp kouká:-) (teda chyběla tam Nelinka, ale z pochopitelných důvodu a už se moc moc těším na příští akci, kde už určite bude, viď že jo?:-)). Je sice fakt, že čtvrtek byl pro mě ve znamení děsného bolehlavu a vůbec celkově mi bylo nějak víc špatně, práce se mi táhla jako snad nikdy, ale holt za všechno se platí:-) No a pak už tady byl víkend, velice příjemně strávený, teda pro mě hodně odpočinkový i vzhledem k tomu, že celý týden v práci to nebylo nijak růžové, zvlášť když krachuje Alitalia, tak myslím že ten odpočinek byl víc než zasloužený:-) Taky jsme byli na Tobruku – nový válečný český film a teda nějakou rozsáhlou recenzi psát nebudu, ten film byl takový průměrný jak řekl můj drahý pokud bych ho neviděl, tak se taky nic neděje:-) Mě se teda na tom filmu hlavně líbilo to, že nebyl postaven na jménech, jakože prostě do kina nejdu protože tam hraje ten a ten, ale kvůli samotnému názvu a ději..takže asi tak:-)

A dnešní den je prozatím takový šedý..doslova vystihuje mou náladu, co mám od rána..padá na mě ta podzimní deprese a všechno je mi jedno a dokonce po příchodi domů jsem začala strašně uklízet a přerovnávat si věci, takže u postele už nemám blbosti a zbytečnosti, ale věci potřebné do školy a vůbec najednou v tom mém koutečku v pokoji je teď krásně čisto a je tam takový až jsem na sebe strašně moc hrdá:-) A teď nemám co na práci, tak asi začnu dělat něco do školy, abych teda přestala mít pocit že nestíhám:)

A teď jednu písnička, co jsem objevila jen tak náhodou a ačkoliv je děsně proflákla, tak ta verze se mi strašně líbí:

Joshua Radin – Only You

"Byl pozdní večer – první máj -
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj".

Po dlouhém přemýšlení a zvažování zda na Máj jít do kina nebo ne, jsem se nakonec rozhodla, že teda to risknu. Že třeba ty recenze, co jsem četla se mýlily a třaba mě Máj nadche tak jako Kytice. Plná odhodlání jsem vyrazila do kina (ehm story o tom jak jsem si u pokladny zapomněla mobil a zjistila asi za 10 minut, vám tady popisovat nebudu. Hlavní je že mobil je zase u mě a už ho nespustím z očí :) Tak a teď pár slov k filmu: hm recenze měly pravdu. Z hvězdičkama na csfd nemůžu nic než souhlasit. Proč? No napíšu to asi takhle: nebýt skvělého herce Jana Třísky, úžasné muziky Support Lesbiens a nádherné záběry kamery na přírodu, tak asi umřu nudou. Postava Jarmily hraná Sandrou Lenhertovou byla víc než trapná. Teda jasně mužské oko bude potěšeno že 50% filmu tam je polonahá, případně úplně nahá a nejčastejší je zabírán její výstřih a asi víc než jednu věta tato slečna neřekla. Jen se tam jakože svůdně smála (mě to teda přišlo spíš jako takový ten puberťacký smích Hihihi).No prostě tak jsem si Jarmilu nikdy nepředstavovala. Vilémův otec hraný slovenským hercem Jurajem Kukurou byl celkem podařený. Uměl báječné prodat ty pocity, co se u něj mísily a vůbec nemusel mluvit, doopravdy člověk v jeho tváři vyčetl o co go:-) Tak a teď Vilém: Matěj Stropnický (mladý politik ze strany Zelených). Matěj je celkem pěkný kluk, na koni mu to i sluší, ale nesmí otevřít pusu. Jeho hlas, jeho interpretace nestála za nic. Fakt ne. To už spíše se na tu roli víc hodil jeho kamarád loupežník Kryštof Hádek. Asi doopravdy nejlepší postavou a nejlepším hercem v celém tom pseudofilmu byl Jan Tříska. Před jeho uměním smekám klobouk. Jako kat vypravěč mě doopravdy přesvědčil. V jeho očích jsem viděla jak ten příběh o otcovrahovi, mileneckém trojuhelníku a skonáni Viléma (jenž byl strašný lesa pán, haha) doopravdy prožívá. Prostě pane Třísko, kdyby ne vy, tak asi z kina odejdu před koncem. A to by možná nebyl zas tak špatný nápad, protože ten konec, poslední scéna byla doopravdy, ale doopravdy fakt trapná a nepochopitelná (teda pochopitelná ano, Jarmila skočí ze skály, ale prostě ten střih a ten záběr na to..uuuu strašný).

No takže asi tak.Pokud chcete jít do kina, tak jděte, ale já vas varovala:-D A pokud někdo se mnou nesouhlastí, tak ať. Každému se líbí něco jiného:-P

A písnička na závěr: Support Lesbiens – Máj

Včera v noci jsem nemohla usnout. Nevím proč, jelikož jsem byla hodně unavená, ale prostě spánek nepříchazel. A tak jsem ze skříně vytáhla svou krabici vzpomínek a otevřela a víte co? Strašně jsem si to užila. Neotvírala jsem ji už asi tak 2 roky, tak jsem trošku i zapomněla, co všechno jsem do ni schovala. Krabici jsem si založila asi v 16 letech, takže jsem tam našla vzpomínky na mou první neplatonickou lásku. Takže nějaké ty fotky,dopisy..no prostě klasika. Pak jsem tam našla fotky z gymplu, ať už ty klasické třídní nebo nějaké co se jednou fotily před vánočníma prázdninama, jsou černobílé a normálně mi to tam sluší:-) No a pak nějaké vzpomínky z tanečních (jak já je neměla ráda, jsem je doopravdy protrpěla:-)) a taky dopisy z táborů...prostě jeden skvost lepší než druhý...a když jsem se tou krabici tak prohrabovala, tak jsem si uvědomila, že poslední věc co jsem tam dala byl nějaký program z házené, kdy se ON na mě podíval a usmál. Jak puberťacké a trapné. A řekla jsem si že škoda, že tam nejsou věci, nějakého mladšího data (ve smyslu od roku 2004) a že vlastně moje nová krabice vzpomínek na to období je jenom pc a digifotky. Jo sice je to super, že prostě ta moderní doba nám dává takové možnosti, ale prostě nedokážu si představit že za 10 let otevřu krabici vzpomínek stiskem tlačítka play na pc, jelikož to nebude tak sentimentální...

a aby toho nebylo málo, teď na óčku hraje jedna moje velice oblíbená písnička z té doby, příjemný poslech pokud máte odvahu:

Shania Twain – Forever and For Always

Po dlouhé době tady zase něco málo napíšu...tak třeba co se stalo za poslední dny..hmm tak asi můj výlet do Německa. To byla paráda:-) Hlavně jsem viděla i kousek naší republiky dál za Prahou:-) Takže jsem dojela do Prahy a pak dalším busem do takového jednoho městečka jménem Ústí nad Labem a tam si nás už vyzvedli naši hostitelé z Německa:-) Cesta z Prahy do Ústí se mi strašně moc líbila. Byla jsem celkem překvapena jak tam je krásná příroda. V Ústí jsem měla hodinku čas a tak jsem si trošku i to město prohlédla, ale bohužel pršelo, takže mi to ten zážitek celkem kazilo. Strašně se mi líbil Mariánský most, ale ten se mi líbil i před tím, ale na živo to bylo strokrát lepší. No a pak jsme úplně božím autíčkem jeli do malého městečka jménem Kreischa (asi 9 km od Drážďan) a tam jsme teda nějakou dobu pobývali. No a zážitky? Jedním slovem super. Klinika Bavaria, která je hlavní dominantou Kreischa, je fakt luxusní a skoro těm pacientům člověk závidí..ale jen doopravdy skoro:) Taky jsme navštívili Dráždany, vyzkoušeli tradiční wurst a byl mňami a taky radler (pivko se spritem, mňami). No a v pátek jsme taky navštívili pivní festival a opět jedním slovem mňami, jsme vyzkoušeli asi 4 nebo 5 druhů a doopravdy skvělá ochutnávka. Další den jsme si udělali výlet do Bastei. Pro bližší informaci, co to Bastei je, tak klikněte zde. Člověk se může dozvědět zajímavé věci:-) A bylo tam fakt strašně moc věci k vidění..časem vám do fotoalba dodám i fotky (já vím ještě jsem tam nedodala zbytek anglie..ale co není může být). Bastei se mi doopravdy moc líbilo, dokonce tak moc, že jsem překonala sama sebe a svůj strach z výšek a doopravdy nelituji. Výhled na Labe a na skály...no prostě paráda. Už dlouho jsem nebyla z něčeho tak moc nadšená. Po této návštěvě jsme opět jeli do Drážďan na obídek. Někteří vyzkoušeli klasický německý schnietzel a jiní trošku jiná jídla, ale hlavně jsme poprvé vyzkoušela diesel (pivo s colou a asi vám to zazní divně, ale to bylo úplně nejlepší,fakt. Kdyby se na mě v českých hospodách nedívali na mě blbě tak si to objednám i u nás). Večer doma v Kreischa jsme si udělali další pivní večer a vyzkoušeli další pivka, tentokrát ale jsme nikam nechodili, ale byli doma. No a pak nastala neděle, šly jsme do města na kolotoče, ale nekolotočovaly jsme se, jelikož samou mě to nebaví a nikdo se mnou nechtěl jít:-( Taky jsme si daly waffle – byly úplně obrovské a moc moc dobré. No a pak odpoledne už se jelo zpátky do Ústí, kde jsem seděla hodinu na nádraží a celou dobu se kochala pohledem na Větruši a pak hurá do Prahy a do Brna. Takže tak asi ve velké zkratce vypadal můj prodloužený víkend v Německu.

Update 23:29 – poslední část fotek z UK jsem vložila do fotoalba...

Update 12.9. 17:09 – po menší připomínce ze strany jedné čtenářsky z Vělopolí  (okres Frýdek-Místek) – v Německu jsem byla s mou nejlepší kámoškou, které se i tímto omlouvám, že jsem tento důležitý fakt nezmínila v článku dřív :-)

Tak první věta mého dnešního příspěvku: moc moc všem děkuji za všechna ta přánička, co mi dneska přišla, ať už mailem, smskou, telefonicky, osobně, poštou, na icq...všechna mi udělala velkou radost a doopravdy všem z celého srdce děkuji.

No a teď k dnešnímu příspěvku. Ani nevím, co jsem chtěla napsat. Dneska je takový speciální den, že jsem chtěla, aby tady bylo něco speciálního. Ale nic mě nenapadlo a tak tady vložím zase nějaké postřehy ze světa a půjdu hajinkat:-)  Vzhledem k tomu, že dneska má narozeniny i John McCain (Barackův protikandidát), tak vkládám j zprávy, která se týkají jeho osoby:

1.Půlminutový smír: McCain zakopal "volební" sekeru a gratuloval Obamovi – to je velice pěkné gesto, nejen politické, ale i osobní. Zapomenout, že jste rivalové, zapomenout na volební boj a prostě jen tak říct: Senátore,gratuluji, dobře odvedená práce:-) McCain u mě získává další body, ale pořád není to tolik kolik má Barack:-)

 2. McCain odtajnil jméno viceprezidentky: Sarah Palinová – další body pro McCaina: jako viceprezidentku si vybral ženu. Sice má podobně konzervativní názory jako on, moc ji teda neznám,ale je to žena a mé mírně feministické srdce (doopravdy už jenom velice mírné) plesá radostí:-). Myslím, že tento rok prezidentské volby v USA budu sledovat víc než obvykle (nebo vlastně už je sleduju víc než obvykle:-))